Stopové prvky

Stopové prvky : Stejně jako vitamíny, tak i stopové prvky jsou nezbytnou součástí pro správný vývoj a funkci našeho organismu. Ovlivňují tvorbu tkání, podporují látkovou výměnu a udržují chod nervové soustavy. Tyto látky nacházíme i v přírodních olejích, které jsou šetrně lisovány za studena. 

Mezi tyto důležité pomocníky patří například: Draslík, Sodík, Hořčík, Fluor, Fosfor, Vápník, Chrom, Jód, Křemík, Mangan, Měď, Selen, Zinek, Železo.

Draslík (kalium) společně se sodíkem hrají velikou roli v udržování správné hladiny vody v organismu. Zatímco sodík pomáhá vodu v těle udržovat, draslík se podílí na jejím vylučování. Proto je velice důležité udržovat příjem těchto prvků v rovnováze. Draslík zároveň podporuje produkci některých enzymů, které jsou důležité pro svalstvo. Jeho nedostatek se může projevit v podobě zácpy, ochablosti svalů, nízkým tlakem. Sodík reguluje rovnováhu kyselin a zásad. Společně dále podporují i správný chod nervové soustavy.

Fluor je asi nejvíce spojován s ústní hygienou, kdy pomáhá jako preventivní složka proti tvorbě zubního kazu. Pozor však na množství této látky vyskytujících se v zubních pastách. Při překročení povolené hranice ( v rámci EU ) 1500ppm ( Partspermillion - dílů či částic na jeden milion ) může dojít k poškození skloviny a k jejímu nepěknému zabarvení. Fluor je rovněž nedílnou součástí kostí, tkání a ovlivňuje i fyziologické pochody v těle, kdy podporuje tvorbu organických sloučenin v játrech a ledvinách. U tohoto prvku je důležité dbát na množství, aby nedošlo k předávkování. Už jen jednorázové užití 150mg může vést k nevolnosti až zvracení, případně k bolestem břicha a průjmu.

Fosfor  se dá považovat za největšího nositele energie pro lidský organismus. Proto se jeho užívání doporučuje převážně sportovcům a lidem, kteří jsou vystaveni vysoké psychické zátěži. Tento prvek je součástí lecitinu, tolik důležitého pro výstavbu buněčných membrán či správnou funkci nervových buněk. Vzhledem k tomu, že fosfor sám o sobě, ale i jako součást lecitinu je bohatě zastoupený v mnoha potravinách, je jeho nedostatek v těle ojedinělý. Nicméně projevem nedostatku může být bolest hlavy, pocit slabosti, únava, podrážděnost.

Chrom  se v našem organismu vyskytuje hned ve dvou formách. Zatímco jedna z nich je zdraví prospěšná, druhá nikoliv. Chrom trojmocný je ten, který našemu organismu prospívá a napomáhá k látkové přeměně cukrů a tuků. Zároveň stabilizuje hladinu krevního tuku a snižuje chuť na sladké. Mezi potraviny bohaté na tento chrom můžeme jmenovat melasu, přírodní hnědý cukr, kvasnice, pivo, lesní plody a červenou řepu.

Druhá forma chromu je tzv. šestimocná. Tato forma je považována za zdraví škodlivou až karcinogenní. Tímto druhem jsou ohroženy osoby pracující s jeho sloučeninami, které se používají například ve sklářství, metalurgickém či kožedělném průmyslu. V těchto případech je vyžadováno přísné dodržování bezpečnostních podmínek, což napomáhá předejít případným zdravotním obtížím.

Jód je stopovým prvkem, který je spojován se správnou funkcí štítné žlázy. Je součástí hormonu produkovaného štítnou žlázou pro správný vývoj pohybové soustavy a mozku. Jeho adekvátní dávky jsou pro náš organismus naprosto nezbytné. Díky jeho výskytu v produktech jako jsou mořské řasy, mořské plody a ryby, jodizovaná sůl či některé druhy minerálních vod, by neměl být s jeho nedostatkem v organismu problém. Nedostatek se projevuje zvětšením štítné žlázy, kdy vzniká tzv. vole ( struma ). Dále pak pocitem únavy, zimnicí, depresivními záchvaty či suchou pokožkou. U jódu je nutné hlídat si jeho příjem, aby denní dávka nepřekročila hranici  0,15 miligramů.

Křemík je pro náš organismus nezbytný z hlediska správného růstu i vývoje kostí, chrupavek a zubní skloviny. Jeho nedostatek se může projevit nadměrným vypadáváním vlasů, křehkostí nehtů, ochablostí vaziva, pokožky či vzniku celulitidy. Zvláště pak u starších osob se úbytek křemíku projevuje na pevnosti kostí. Za nositele křemíku můžeme jmenovat přesličku či kopřivy, u níž se křemík vyskytuje v žahavých chloupcích rostliny.

Hořčík neboli Magnesium je nesmírně cenným a pro náš organismus nepostradatelným prvkem. Jeho účinky mají příznivý dopad na funkci téměř všech orgánů v těle. Je nedílnou součástí jak pro svalstvo, tak i správnou stavbu kostí. Dále pak podporuje trávení, tuků, bílkovin, uhlovodanů. Hlídá hladinu žaludečních kyselin. Uvolňuje napětí svalstva, krevních cév a průdušek. Pro oběhovou soustavu je nápomocný při předejití vzniku infarktu. V kombinaci s vitamínem B6 pomáhá snížit riziko vzniku aterosklerózy. Hořčík má velice příznivý dopad na nervovou soustavu, čímž napomáhá předejít depresím, bolestem hlavy i premenstruačním syndromům. Snižuje riziko alergií. Společně s vápníkem podporuje imunitní systém. Jeho nedostatek se projevuje podrážděností až nespavostí, astmatickými záchvaty, depresí i špatným zažíváním, svalovou křečí, bušením srdce či arytmií. Nedostatkem hořčíku mohou převážně trpět sportovci, lidé s diabetes a také ti, kteří často konzumují alkohol. Jako přírodní zdroje hořčíku se uvádějí ořechy, celozrnné pečivo, banány, čokoláda (hořká), tmavá listová zelenina, přírodní oleje.

Mangan se podílí převážně na srážlivosti krve, detoxikaci organismu, tvorbě kostí a látkové výměně cukru. Chrání pokožku před vznikem infekcí. Jeho nedostatek v těle má špatný dopad i na funkci svalů, nervů a cévního systému. U cévního systému vzniká jeho nedostatkem manganu riziko kardiovaskulárních chorob či onemocnění diabetes. Tento prvek můžeme do těla získat konzumací např. obilných klíčků, celozrnného chleba, ořechů, borůvek, zeleného špenátu a přírodních olejů. 

Selen náš organismus potřebuje v souvislosti se snižováním rizika srdečních či mozkových příhod. Má rovněž schopnost na sebe vázat i do určité míry neutralizovat škodlivý vliv tzv. těžkých kovů, jako je rtuť nebo olovo. Tím tělu napomáhá udržovat svoji obranyschopnost. Je potřebný rovněž při boji  s virovými infekcemi, podílí se na hojení oparů i pásového oparu a zmírňuje příznaky nemoci jako je lupus či AIDS. Pro udržení si zdraví prospěšné hladiny selenu v těle se doporučuje denní příjem ve výši 60 - 200mikrogramů. Jako zdroj tohoto prvku jsou uváděny ořechy, mořské ryby a zvířecí vnitřnosti.

 

Měď v našem organismu ovlivňuje látkovou přeměnu cukrů a bílkovin. Podporuje vstřebávání vitamínu C a železa, které je důležité pro krvetvorbu. Příznivě podporuje i nervový systém a tvorbu kostní hmoty. Při jeho nedostatku se ztrácí kožní pigment, dochází k vypadávání vlasů, poruše krvetvorby (chudokrevnost), klesá kvalita kostí a vaziva. Naopak při jeho předávkování (v ojedinělých případech) může dojít k otravě.

 

Vápník se podílí na stavbě kostí i zubů, dále pak na stabilizaci svalových membrán a nervových buněk. Společně s fosforem se doplňují stejně jako výše uvedený draslík a sodík. Pokud je přísun fosforu vyšší než přísun vápníku, ztrácejí se oba minerály v moči, což může mít dopad například na nervovou či svalovou soustavu. Nedostatek vápníku způsobuje i úbytek kostní hmoty. Na správném využití vápníku se rovněž podílí i vitamín D. 

Zdrojem tohoto prvku jsou převážně hovězí a skopová játra, houby, ořechy, slunečnicová semínka, kakao, avokádo, černý pepř, zelené olivy, přírodní oleje atd..

Zinek je v lidském organismu důležitý pro správný vývoj již od útlého věku. Tento prvek ovlivňuje smysly jako je zrak a čich. U mužů je nedílnou součástí při vývoji jejich pohlavních orgánů a ovlivňuje i kvalitu spermatu.Podporuje hojení ran, napomáhá k udržování příznivé tělesné váhy a posiluje imunitní systém. Své místo má i při tvorbě enzymů a jejich systémů. Ve spojení se zinkem je nejvíce zmiňován systém inzulínový, který je nezbytný pro udržování správné hladiny cukru v krvi. Ve spojení s kyselinou listovou a vitamínem B12 regeneruje tělesné buňky. Jeho nedostatek se projevuje například na kvalitě vlasů a nehtů. Zdroje tohoto prvku jsou játra, mořské plody, mléko, tmavé maso, vaječné žloutky, ořechy, dýňová semena, fazolky, přírodní oleje aj.

Železo má většina z nás správně spojeno s krvetvorbou. Je hlavní součástí pro tvorbu krevního barviva hemoglobinu, který přináší kyslík do svalových buněk. Dalším úkolem železa je jako součást enzymu podporovat dýchací cesty a celkově přispívat k údržbě těla i duše v příznivém stavu. Pro ženy je tento prvek obzvláště důležitý ve spojení s menstruačním cyklem, ale i porodem, kdy může dojít k vetší krevní ztrátě. Toto samozřejmě platí i při úrazech s následným krvácením. V těchto případech může docházet ke snížení tvorby hemoglobinu, což se projevuje bledostí pokožky a vysokou únavou. Lékaři tento stav nazývají anémií neboli chudokrevností. Nedostatkem železa jsou ohroženi vegetariáni, dospívající, vrcholoví sportovci, lidé trpící žaludečními vředy aj. Železo se vyskytuje v játrech, vejcích, mase, listové zelenině, droždí, obilných klíčcích v přírodních olejích atd.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení